Blátivá cesta

Pacifik

R: Blátivou, blátivou, blátivou, blátivou
   cestou dál nechceš jít,
   kde jen máš touhu bláznivou,
   kde jen máš, co chtěl jsi mít, chtěl jsi mít.
1. A tak se koukáš, jak si kolem hrajou děti,
   ve slunci kotě usíná,
   a jak si před hospodou vyprávějí kmeti,
   život prej stále začíná.

2. Z města tě vyhánějí ocelové stíny,
   jak dříve šel bys asi rád,
   z bejvalejch cest ti zbyly potrhaný džíny,
   čas běží, je to ale znát.
R:

3. Na poli pokoseným přepočítáš snopy,
   do trávy hlavu položíš,
   zdá se ti o holkách, co oči vždycky klopí,
   po jiným ani netoužíš.

4. Mělký jsou stíny, dole zrcadlí se řeka,
   nad jezem kolébá se prám,
   kolem je ticho, že i vlastní hlas tě leká,
   a přesto necítíš se sám.
R: