1. Odvážejí dlouhý vlaky moji lásku, v černým rámu visí jízdní řád a v trávě čtyřlístek se pro nás někde skrývá. 2. Najdeš možná zašlápnutou sedmikrásku, až zůstaneš na kolejích stát, poznáš, že po ránu se jazz tak špatně zpívá. R: Znáš mý blues, obyčejný, tichý blues, stále zní, když nocí bloudí Velkej vůz. 3. Nad tratí se ranní mlhy povalují, v očích dálku, přijdeš mi sbohem dát, proč každá láska vždycky končí nějak divně? 4. Hvězdný dráhy prosba moje nespomalí, poslední už píseň začli hrát a můj jazz po ránu teď nezní nijak vlídně. R: R: 5. Marnej pláč a marný moje zaklínání, každá cesta jednou konec má a v jazzu utopím tu svoji divnou lásku.