Někdo si píská

Pacifik

1. Večer když usínám,       někdo si píská   tmou,
   u okna stojím, trochu se bojím, že skončí s ozvěnou.

2. Jaký měl asi plán ten zadumaný pán,
   že touhle písní ukončil dnešní flám.
R: Někdo si píská ulicí k ránu písničku vzdálenou,
   písničku z desek ohraných, s podivnou náladou,
   někdo si píská a mně se stýská po prvních tanečních,
   po pánu s knírem tam za klavírem, a venku napadal sníh.

3. Když ráno rozzáří, poznám, že ráda jsem,
   že klidně dneska ohraná deska přivítá nový den.

4. Vzpomínky odvanou, slunce mě pohladí,
   a já se přiznám, že mi to nevadí.
R:
R: