1. Tam, kde vítr se zdvih' a pohladil tu zem, déšť se smál na tvářích těm, co říkali si "jdem!", táhli dál, pořád dál. 2. Do očí prach se hnal a slunce zakryl mrak, písek ryl znamení těm, co klopili svůj zrak, táhli dál, pořád dál. R: Tahle země neznámá svoji náruč otvírá, před námi je cíl, jako fata morgana k nebi rostou siluety hor, jako vodu zdolá vor, tak my táhnem dál, pořád dál. 3. Tam, kde tráva je výš než kytky v okolí, nízký brod promáčel boty z kůže bůvolí, táhli dál, pořád dál. 4. Jako knot mlhu sfouk', rozehnal mléčný stín, vítr z hor ukázal jarní země tichý klín, táhli dál, pořád dál. R: R: + [: [: tak my táhnem dál, pořád dál ... :] :]