Rád vzpomínal si na kdejakou ženu, uměl na všechno hrát, zpívat kantylénu, poznal na obloze poštolku i káně, uměl krmit psy a řídit těžký saně, byl to chlap, jak má být,kterej znal, jak ze dne na den žít. Rád učil mě, že dobrý pivo pění a z hospody vzít roha bez placení, znal každýho a měřil stejným metrem, byl víc než se mnou zasnoubený s větrem, byl to chlap,jak má být, kterej znal,jak ze dne na den žít. R: Pod křídly labutí chystáš se k odplutí dál, za střelkou kompasu vítr ti počasí přál. Údolí zůstalo tichý a zklamaný, kámen se na srdci hnul, nestačím zamávat v očích je písek a sůl. Druhým doved najít skrytej pramen, byl svůj a jenom pro sebe byl pánem, když zmizel sníh a přišly jarní vůně, já tušila,že jeho srdce stůně, byl to chlap, jak má být, kterej znal jak ze dne na den žít. Tak zase šel a v očích stopy kouře, byl jenom vítr co přináší bouře, byl řekou, co se v zátočině ztrácí, jen vzpomínky se čas od času vrací, byl to chlap, jak má být, kterej znal jak ze dne na den žít. R: Pod křídly labutí chystáš se ...