Půlnoc na řasách

Pacifik

kapo 2

 
    on - Venku už svítá a ty pořád ještě spíš,máš ještě půlnoc na řasách. 
         Sny co se ztrácí,jsou ti zrovna mnohem blíž,než-li má touha být ti v snách. 
         Takový malý zázrak zrození,taková malá pojistka, 
         procitáš do budíku zvonění,jsi moje zcela do štístka. 
   ona - Řekni kam se ztrácíš a kam odcházíš,proč ráno věčně netrvá. 
         Střechy jsou zmoklý a tvý klíče ve dveřích,mámení lásky potrvá. 
         Sblížení duši trvá navěky,tys na tu lásku něžně sáh 
         a jestli někdy někam odletí,zbyde mi půlnoc na řasách. 
 
   oba - Na řasách půlnoc mít,zvony smíš rozeznít 
         a spolu hlídat,až se ráno rozední. 
 
    on - Rozhodíš vlasy jen tak volně na polštář,sluneční svit je provoní. 
	 Když  dávám ruku na tvou hebkou dětskou tvář,váza se růži pokloní. 
         Krásně ti po heřmánku voní dech,jako stráň v létě rozkvetlá, 
         jak rád bych v lese hladil měkký mech,na který ty bys poklekla. 
   ona - Politá živou vodou v řece blouznění,byla jen zvláštní odměna. 
         S tebou to lásko nikdy nebyl žádnej hřích,byla to srdcí ozvěna. 
         Kudy a kam tě cesty povedou,najednou začínám mít strach, 
         láska je trýzeň,když tě podvedou,zbyde jen půlnoc na řasách. 
 
   oba - Na řasách půlnoc mít,zvony smíš rozeznít 
         a spolu hlídat,až se ráno rozední.