kapo 2 on - Venku už svítá a ty pořád ještě spíš,máš ještě půlnoc na řasách. Sny co se ztrácí,jsou ti zrovna mnohem blíž,než-li má touha být ti v snách. Takový malý zázrak zrození,taková malá pojistka, procitáš do budíku zvonění,jsi moje zcela do štístka. ona - Řekni kam se ztrácíš a kam odcházíš,proč ráno věčně netrvá. Střechy jsou zmoklý a tvý klíče ve dveřích,mámení lásky potrvá. Sblížení duši trvá navěky,tys na tu lásku něžně sáh a jestli někdy někam odletí,zbyde mi půlnoc na řasách. oba - Na řasách půlnoc mít,zvony smíš rozeznít a spolu hlídat,až se ráno rozední. on - Rozhodíš vlasy jen tak volně na polštář,sluneční svit je provoní. Když dávám ruku na tvou hebkou dětskou tvář,váza se růži pokloní. Krásně ti po heřmánku voní dech,jako stráň v létě rozkvetlá, jak rád bych v lese hladil měkký mech,na který ty bys poklekla. ona - Politá živou vodou v řece blouznění,byla jen zvláštní odměna. S tebou to lásko nikdy nebyl žádnej hřích,byla to srdcí ozvěna. Kudy a kam tě cesty povedou,najednou začínám mít strach, láska je trýzeň,když tě podvedou,zbyde jen půlnoc na řasách. oba - Na řasách půlnoc mít,zvony smíš rozeznít a spolu hlídat,až se ráno rozední.