1. Tvůj čas jen hvězdy měří, tvůj čas má někde cíl, ten hledat budes stěží přes kameny a jíl, pojď, trosečníku bludný, a dál se se mnou dej, jsou dálky tolik svůdný, tak víc už neváhej. R: Neváhej jít, ať šílencem jsi cest, neváhej snít pod nebem plným hvězd, dej ruku svou do dlaní tý tvojí dálce na hraní a dej se vést, a dej se vést. 2. Tvůj čas má sloky krátký a mlhu před sebou, tvý kroky jsou tak vratký, když stíny kolem jdou, tam na konci zní zvony, a pak se dobře měj, tvý cesty dálkou voní, tak víc už neváhej. R: