1. Tam, kde leží věčný sníh, tam uslyšíš dívčí smích, tam, kde můžeš jenom snít, věrnou lásku těžko mít. přece ta zem dívku má, je smutná a je sama, krásné jméno má Dajána. 2. Lidé o ní říkají, že je v lásce nevěrná, ona zatím potají jediného v mysli má, na toho, kdo klid jí vzal, dnem i nocí čeká dál, krásná, bláhová Dajána. 3. Ten, kdo jí klid navždy vzal, odešel si bůhvíkam, Dajána má v srdci žal, žije marným vzpomínkám, předstírá-li ve dne smích, pláče v nocích bezesných, krásná,bláhová Dajána. 4. Ospalá jde ulicí, nezbaví se lásky pout, sny, jež voní skořicí, sny, jež nelze obejmout, navždy bude sama snít, nenalezne nikdy klid, krásná, bláhová Dajána.