Dvěstě cest, jak sbohem dávat

Pavel Bobek

1. Řekla Já nevím proč se tváříš tragicky
   všechno je prosté, když budeš myslet logicky
   můžu ti pomoct chceš-li být volný na vždycky
   je přece 200  cest, jak sbohem dávat.

2. Řekla vždyť víš, že se nechci do tvých věcí plést
   a prosím nemysli, že tě chci jenom svést
   jestli se omílám, pak zkus to ještě snést
   je přece 200 cest, jak sbohem dávat.
   200 cest, jak sbohem dávat.

R: Jen vymysli sám plán, nedumej proč skoč
   nebo zahoď svůj klíč pryč, běž po svém si žít.
   Chyť příští vlak pak, už se nemusíš hádat
   tak zadem se strať ať, smíš volný být.

3. Řekla ty hloupý přestaň si to tak brát
   přestaň se mračit, Játeď chci se stebou smát
   povídám to je pěkné, tak zkus ještě popsat
   těch 200 cest.

4. Řekla pojď spát noc přece na všechno lék zná
   a možná, že snad zítřek lepší odpověď ti dá
   dala mi pusu a Já připustil, že asi pravdu má
   je přece 200 cest, jak sbohem dávat
   200 cest, jak sbohem dávat.

R: 2x

Cdim xx4545
H7II x24242
Emi* 022003