Můj rodný dům

Pavel Bobek

1. Bylo mi šestnáct let, 
   já znát chtěl svět,
   náš dům byl jen mříž,
   táta jen kýv, řek máš svůj věk 
   tak pojď chlapče blíž.

2. Do kapsy sáh 
   a dal mi klíč,
   řek cestu dál už znáš
   kam se vrátit máš.
   je to tvůj rodný dům
   tvůj rodný dům  /3x

3. Pak přešel čas
   a můj strýc mi psal
   a já věděl dřív
   než jsem začal číst,
   že si bůh tátu k sobě vzal
   
4. Na vlak jsem sed, 
   pak městem šel
   a dlouho bloudil tmou,
   ale když jsem vzhléd
   náhle jako stín 
   tam stal přede mnou
   můj rodný dům, ...

R. Náš plot, rozbitá putna a pár holých zdí,
   stará houpací židle, nikdo však neseděl v ní,
   byl tam cizí muž, na šatech prach, bílou přilbu měl,
   klíč mi na zem spad a můj vlastní hlas náhle se chvěl,
   to je můj rodný dům, ...
   
5. Řek měl jste přijít dřív 
   už není čas,
   raději běžte kousek dál.
   Za pár dní 
   tu bude nová trať 
   a ten dům nám v cestě stál.
   
6. Pak vyšlehl blesk 
   a děsný třesk
   z úst mu slova vzal,
   já dál tam stál a do očí 
   černý prach mi slzy hnal,
   můj rodný dům,....