Hluchoněmá zem

Pavel Dobeš

1. Když vlaky jedou a škvíry mezi kolejemi
   připomínaj' rytmem synkopy,
   [: kamarádi opouštějí zemi,
      a já jsem zůstal tady, v srdci Evropy. :]

2. Ani nevím, co je to ta estetika,
   nač si kazit zdraví otravou,
   [: vždyť pražský orloj zatím eště tiká
      a voda teče Vltavou. :]

3. Každý rok z tý země někdo zmizí,
   přemýšlím, kam vedou koleje,
   připadám si často jako cizí,
   včera odjel další, a nic se neděje.

4. Je nás o jednoho míň a vekslák stejně dobře prodal marku
   a další kilo heroinu vyčmuchali celníci,
   soused fackuje svou ženu v parku,
   kdyby aspoň z toho piva někdo sundal čepici.
R: A jen od Jakuba zvony zvoní, a nikdo neslyší mosazné tóny,
   a jen od Jakuba zvony zní,   a nikdo je neslyší.

5. Jsem jeden z lidí v hluchoněmé zemi,
   slepé střevo v srdci Evropy,
   prozatím to ujde, daří se mi
   neposlouchat zvony, nevnímat synkopy.

6. Jsem jeden z lidí v hluchoněmé zemi,
   slepé střevo v srdci Evropy ...