Hrušky

Pavel Dobeš

1. Za našu stodolu hruška maslova
   a za ňu stoji dřevjany plot,
   za plotem meška rodina Bušova,
   povim vam o nich takovy hlod.

2. Raz idu ze šichty a vidim Bušku -
   - kolera jasna, něvidi plot.
   Drape se s kyblem na našu hrušku,
   takovy je to zgyzděny rod.
R: "Pomahej Panbuh" - hned, jak ju zjavim,
   červeny zlosťu ulisně pravim:
   "Hledatě bryle, tuš, to se bavim,
   tuš to sem přišel akorat vhod," aů.

3. Napoly mrtva pod ovocnanem
   ležela Buška - moja oběť.
   Všeci mysleli, že je s ňu amen,
   dokuď nězačla na hubě mleť.
R: Vyškantovala, pry esli sem chory,
   když cely svět řeši uzemni spory
   mirovu cestu - no, braly mě mory
   a ozval se mi v žaludku vřed, aů.

4. Povidam:"Kdyby šlo enem o politiku,
   to bysme spolu popili,
   našli bysme si drahu putyku
   a tyděň by sme řešili.
R: Vy stě si ale popletla pojem,
   tu idě o hrušky a mam taky dojem,
   že to se řeši jedině bojem
   za použiti nasili," aů.

5. Za našu stodolu hruška maslova
   a za ňu stoji železny plot,
   ostnate draty, brana dubova
   a štyry dogy hlidaju vchod.