Papíroví draci

Pavel Dobeš

1. Když vidím nad polem papírové draky,
   chtěl bych být dítětem a draka pouštět taky,
   poslat mu psaníčko po režné niti,
   nakreslit sluníčko, ať lidem svítí.

2. Ať svítí k radosti, ať lidem praví,
   od lidských starostí ať zvednou hlavy:
   podívej, člověče, nasaď si brejle,
   vezmi kus papíru, sežeň tři špejle.
R: Ať jsi, kde jsi, nikdy nejsi
   na tom světě sám.
   Zrob si draka, zazpívej si
   pam pa ram pam pam.

3. Když vidím na nebi papírové draky,
   chtěl bych být dítětem a zůčasnit se taky,
   když den se sešeří, domů utíkat,
   zasednout k večeři, vyčurat a spát.

4. Usínat s nadějí, jak usínají děti,
   že někde po nebi jejich draky letí,
   vítr je jim motorem a všude, kde je víra,
   i nebe se svým prostorem se před ním otevírá.
R: