Složitě

Pavel Dobeš

1. Tak už jsme opět na trávě,
   neslavně skončil ten náš let,
   letěli jsme bezhlavě
   a dosáhnout jsme chtěli hvězd.
*: Letěli jsme spolu ku štěstí,
   už vypršelo, už je po dešti.
R: Složitě žijem, žijem, složitě,
   složitě žijem, žijem, složitě.

2. V korytě řeky se zvedá kalný proud,
   chtěla jsem létat, tak nenuťte mě plout,
   vždyť všude čtu a pokud vím,
   tak ženská, to je jenom slabej tvor.

3. Škola už také mizí pod vodou,
   místa nejsou ani náhodou,
   jen řeka stoupá z břehů
   a povodeň se šíří jako mor.
*: Dívčí představy, ty odplouvají do dálav,
   a kluk, co jsem mu patřila, mi mlčky říká: plav.
R:

4. Tak vidíš, holka, není to tak složitý,
   dospěli jiní, teď chápeš to i ty,
   a ještě včera bylas' hloupé rozmazlené dítě.

5. Teď plaveš řekou, vzal tě její proud,
   souhlasíš s ohněm, co musel uhasnout,
   až půjdou kolem rybáři, tak chytnou tě i do děravě sítě.
*: Jeden z nich ozdobí ti šaty vzácným kamením,
   schováš se za jeho příjmením,
R: