Zahradník

Pavel Dobeš

  S jedním rumem na kuráž jsem přepad' zahradníka
  a pozval jsem ho na guláš do Podvodníka,
  povídám:"Pochop, že svým karfiolem neokouzlíš dívky,
  ten si můžeš strčit maximálně do polívky.
  Však to, co já mám na zahradě pod okny své vily,
  nikdy tvoje kalné oči ještě nespatřily:
  sukulenty od El Pasa, z Konga banány,
  kokosy, že srdce jásá, třtina z Havany,
  borůvky až z Ontaria, jedna váží přes půl kila,
  z Bretaně mám révu a je mi do zpěvu,
  z Caracasu ananas a palma z Guayany,
  sasanky a mořská řasa - vhodné do vany,
  pestík nebo blizna, kdopak se v tom vyzná,
  metalizovanou jedli oxidi mi včera snědli,
  že mám doma moruši, bourec vůbec netuší,
  v ložnici mám pět lian, spouštím se z nich na divan,
  americké brambory, těch mám plné komory,
  z Hokkaidó sakuru, takovou mám náturu,
  bavlnu mám z Colorada, když se doma sehnat nedá,
  tabák z Portorika mám přes Pepka-námořníka
  a historickou jabloň až z Garden Paradise."
  Tupě hleděl do guláše, lezlo mi to na nervy,
  vypadal, jako když doma jedí z konzervy,
  povídám:"Zalov ve své paměti a střel nějaké jméno,
  a když to nemám na zahradě, tak sežeru seno,
  znáš-li navíc jeden strom, tak v momentě sem s ním,
  rád se něco přiučím, bude-li však čím."
  Povídá:"Že se něco doučíš, tak tomu, mladej, nevěř,
  hodně stromů sice znáš, ale všechny ani téměř,
  to by tě z tvé zahrady milenci rychle hnali,
  chybí ti tam kousek břízy, kde by se milovali,
  a zapomněl jsi na lípu, symbol naší vlasti,
  po jediném včelím mejdanu má včelař plné plásty,
  modřín je zas elegantní a, když se přelakuje,
  nevoják i pacifista před ním salutuje,
  smrček sice nepřispívá chutným ovocem,
  bez něj by však nebyly vůbec žádné vánoce,
  a když už jsme u svátků ze všech největších,
  zapomněl jsi na šeřík, takovej jseš sklerotik."
  Čapka se mi svezla z hlavy před jeho fenoménem,
  beru klíče od zahrady a jdu se nacpat senem.