Neměl kde spát proto odešel přikrýt se trávou snad tam do polí usínat s vírou v bohatství že je muž s cestou o holi Barvu svých očí dal červánkům večer hýbal rty jen pár vět z probdělých nocí do spánku šel rok dopředu a rok zpět R: Sám už si vybral cestu sám už si určil čím chce znít sám v písni harf a žesťů sám sebe jednou pohladit Učil se čekat a naslouchat na staré křivdy se rozpomenout pozval si zástupy myšlenek tak je propustil ze svých pout V paprscích slunce se prozářil světlem přikryl svůj černý plášť ušitou bolest zoufalství v místě kde žil jen strach a zášť R: Sám už si vybral cestu... Divoká zvěř vešla do lesů mraky spustily ostrý smích dlouze se díval k nebesům jako psanec a tak jako mnich Odpustil všem které opustil prosil všechno za odpuštění hledal se v zrcadlech na písku našel v sobě co jinde není R: Sám už si vybral cestu...