Něco lehčího

Pavlína Jíšová

Ještě nikdy tak rouhavě přímo
já nechtěla získat mužskýho k lásce jako tebe
Bože není to zimou to chvění pod kůží
když mě zajímaj´ muži

Zatím vždycky já chtěla jsem více
než pohlazení a rozstviťte v sále
teď už nechci modrý z nebe
jen plamínek svíce do rozednení
vždyť co je tu stálé 

R: Tak ber prý se ti líbím
   váháš a možná se minem´
   zítra to je o něčem jiném
   tak ber ženská jak já to dvakrát neříká

Sám se zmíníš jak dlouho se známe
a že hlavně já si všímala málo
teď tu stojím ty jsi jako kámen
něco od věci říkáš a málem mi vykáš

R: Tak ber prý se ti líbím...
   ...to dvakrát neříká