Žádný strachy

Pepa Nos

1. Možná, že si myslíš: všechno se stalo, všechno znám,
   a když dělám něco jinak než ti druzí, jak hlupák vypadám,
   budu takový, jak se žádá, a nebudu si lhát,
   že můžu být o něco lepší a že někdo může o to stát,
   a nejsme tady věčně, a není se kam skrýt,
   tak proč bych měl bejt jinej a jinak, než teď žiju, žít?
R1: Žádný strachy, někam to dotáhnem,
    když už jsme jednou tady, přece zpátky nepudem,
    šanci máš jen jednou, tak abys' ji nepropás',
    jsme na tom oba stejně, já, ty, každej z nás.

2. A možná, že si myslíš: na co ten zpěv a nač ten hluk,
   a tohleto jsem dělával, když jsem byl malej kluk,
   teď už jsem ale velkej a odpovědnost mám,
   s těma svejma písněma jseš, chlapečku, sám,
   já nemám času nazbyt, spustu věcí chci zařídit,
   tak rychle řekni, co mi chceš, za chvíli musím jít.
R2: Žádný spěchy, někam to dotáhnem,
    když už jsme jednou tady, přece zpátky nepudem,
    šanci máš jen jednou, tak abys' ji nepropás',
    jsme na tom oba stejně, já, ty, každej z nás.

3. A možná, že si myslíš: nač bych se namáhal a štval,
   když druhej si leží na slunci a celej den by spal,
   a další si sedí v křesle a jen dává rozkazy,
   ve chvílích rozšafnosti vyplňuje výkazy,
   a další má konto v bance a vilu u řeky,
   se vším je spokojenej až navěky (a nikdy jinak).
R1:

4. A možná, že si myslíš: můj život nebyl žádnej med,
   a když to vezmu občas zpátky, je mi mizerně i teď,
   dělal jsem všechno pro lidi, a co jsem z toho měl -
   - zbyla mi jenom lítost, že jsem do toho šel,
   dnes už jsem se vším seknul, chci konečně pokoj mít,
   a jenom bráním to, co mi nikdo nesmí vzít.
R3: Žádný strachy, někam to dotáhnem,
    když už jsme jednou tady, přece zpátky nepudem,
    šanci máš jen jednou, tak abys' ji nepropás',
    jsme na tom všichni stejně, já, ty, každej z nás.
R1: