Šeltě Honza na zkušenou

Petr Lutka

1. Šeltě Honza na zkušenou, před krále se dostal jednou,
   že jeho písně dobře zní, král mu nabíd' znak erbovní.
   "Já se nechci stát baronem," řek' Honza králi s pardonem.
R: "Se zlatým erbem docela píseň má by zpanštěla,
   po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí."

2. "A kostelík u nás ve vsi zdál by se mi zcela vepsí
    a už nikdy bych neklečel před chudých Bohem v podvečer,
    vždyť pro mě a moji mámu byl by Bůh jen v jednom chrámu."
R: "S biskupem vlastním docela píseň má by zpanštěla,
   po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí."

3. "Pohrdal bych i rodiči po meči a po přeslici,
   byl bych přísný na poddané přesto, že jsem rodem z Hané,
   dokládal bych původ otců listem křestním Přemyslovců."
R: "A s krví lorda docela píseň má by zpanštěla,
   po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí."

4. "Nechtěl bych pojmout za ženu svou panenku, svou Mařenu,
   nemoh' bych dát svoje jméno dívce nevlastnící věno,
   musel bych vzít, žádná sranda, dceru španělskýho granda."
R: "Jenže s princeznou docela píseň má by zpanštěla,
   po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí."

5. Král je z toho celý bledý, Honza tu hrál naposledy,
   bez erbů a bez dekretů, bez slávy, jak z kabaretu,
   šel svou cestou i necestou za rodiči i nevěstou.
R: Neřek' nikdo v celém kraji: jó, i Honza někdy zradí,
   no a tak si vzal Honzíka k sobě za společníka.