Jako žár chce k sobě chlad jako stín má slunce rád jako smích má hodně slz a ticho střídá chvíle hrůz A v noci den a ve dne noc a stále stejná klec je láska má co jsem Ti dal ta nebezpečná věc je to co mi teď leží u no hou Jako z knížky jeden list co vůbec nemá smysl číst jako prázdný renegát co v jehlách ticha musí stát Kdo to byl a kdo to chtěl mít jednu duši ze dvou těl půjdu spát a nemám strach procházet se v temnotách Teď, když v mých žilách kousky ledu plavou všechno co bylo klesá dolů svojí vahou