Náhrobní kámen

Petr Novák

1. Když půjdeš po cestě, kde růže vadnou,
   kde rostou stromy bez listí,
   tak vyjdeš na místo, kde tvý slzy spadnou na hrob,
   co nikdo nečistí.

2. Jen starej rozbitej náhrobní kámen
   řekne ti, kdo nemoh už dál.
   Tak sepni ruce svý a zašeptej ámen,
   ať jsi tulák nebo král.
Rec. Dřív děvče chodilo s kyticí růží,
     rozdávat lidem štěstí a svůj smích.
     Oči jí maloval sám Bůh černou tuší,
     pod jejím krokem tál sníh.

3. Všem lidem dávala náručí plnou,
   sázela kytky podél cest.
   Jednou však zmizela a jako když utne,
   přestaly růže náhle kvést.

4. Pak jsem jí uviděl, ubohou vílu,
   na zvadlých květech věčně snít.
   Všem lidem rozdala svou lásku a sílu,
   že sama dál nemohla žít.

5. Tak jsem jí postavil náhrobní kámen
   a čerstvé růže jsem tam dal.
   Pak jsem se pomodlil a zašeptal ámen
   a svoji píseň jsem jí hrál.