Znám jednoho vzteklého muže, co v Jičíně vyletěl z kůže a ještě prý dnes tam lítá jak běs a hledá tu kůži, jak může. Znám muže, jenž kupoval židli a zapomněl při tom, kde bydlí, a v židli teď spí a vaří a jí a koupá se, holí a mydlí. Znám muže, jenž popadl chomout a chtěl si ho na nohu obout. To dělal půl dne a odpoledne už zmoudřel a obul si klobouk. Znám jednoho člověka z Hradce, ten rybařil na řece Svratce a uprostřed vln si převrátil člun a uplaval mu háček nad cé. Znám člověka ze Sobotky a ten nosí jen polobotky. Má polokabát, pět polokravat a k pološlím polospodky. (další sloky mají akordy jako na začátku) Znám zkušenou osobu z Kladna, ta říká, že krása je ladná, že Alík je pes a vesnice ves a v zimě že bývají chladna. Znám muže, jenž nevěděl přesně, zda koupí si višně či třešně. I uviděl krám a zaběhl tam a koupil si patentní zouvák. A poslední sloka! Znám kamnáře Václava Vlacha, ten smává se:"Cha-cha-cha-cha-cha, cha-cha-cha-cha-cha, cha-cha-cha-cha-cha, cha-cha-cha-cha-cha-cha-cha-cha-cha."