V dávnověku beatu sálků zapadlých v bájné době mýtů rock n´rollových a dřív, snad ještě dřív. Jedna holka štíhlá fandit uměla, každou štaci stihla jako kapela a dřív, snad ještě dřív. Za hudbou se táhla jako za duhou, F#mi7 D7/10b svedla jedna z mála tleskat na druhou právě tak, na čtvrtou. Hudbě dala vášně, duši tělo, rty trpěla i strašně na muzikanty a dřív, snad ještě dřív. Byla pro ně maskot pro štěstí, nic víc každý se svou láskou skončil za měsíc a dřív, snad ještě dřív. Zásnuby a svatby nebyl jejich cíl, jenom jeden rád by na věky s ní byl, ten už jí nevěřil ! Bigbeatová Liduška vlasy dlouhé ve stužkách každý prý jí znal, každý prý jí znal. Bigbítová Liduška podobá se světluškám světem bloudí dál, světem bloudí dál . Á ... á ....á...á...á....á...á.... Pověst o ní říká, že je prokletá slyší hudebníka, už je rychle tam jak dřív o hodně dřív. Má svou divnou pýchu, dál si sama lže mladším už je k smíchu, když se odváže jak dřív, o hodně dřív. Za hudbou se táhne jako za duhou, do vzpomínek sáhne, tleská na druhou, právě tak na čtvrtou. Bigbítová Liduška ... ..... světem bloudí dál.