Stokilová dáma

Pohromadě na přehradě

Jak stokilová dáma do hlubokýho křesla
dnešní noc na mě náhle klesla
nechce mě pustit a nechce mě nechat
je teprv půlnoc prej není kam spěchat.

R: Jsem sama a je toho na mě moc
   bejt tady a zrovna dnešní noc
   škvírou pode dveřma se sem dere blues
   snad si chtěl přijet snad ti ujel autobus.

Ze svíčky pomalu vodkapává smutek
na mím místě by každej jinej utek
jim studený maso a piju teplej drink
a zrádce zvonek neudělá ani cink.

R:

Z černejch třešní noc na mě pecky plivá
válí se po mě a vyvádí jak divá
až k ránu skončí ten nezdařenej špás
důvěrně zašeptá zejtra přídu zas.

R:
   snad si chtěl přijet ...