1. Jsou cesty, které neprojdem, jsou jiné, jimiž denně jdem, jsou sliby, které nesplníme, jsou jiné, o nichž dobře víme, že osud nám je přichystal, a dá-li Bůh, a dá-li král, já půjdu po nich dál. 2. Některé touhy léta zrají, některým lásky pomáhají, v srdci mám zvláštní touhy květ, já možná vím, kde končí svět, tam někde nebe začíná, mě žene touha jediná: ať vítr plachty napíná. R: Moře je nejkrásnější sen, moře je nesplněná touha, já vím, že přijde den, však cesta k němu bude dlouhá. 3. Ve snách mé lodi k dálkám plují, denně si v mapách ukazuji neznámá místa v krajích vod, srdce mi bije o závod a rozum neklidný je s ním, až mladá léta zaplním, tu cestu ke snům objevím. *: Moře je nejkrásnější sen, moře je nesplněná touha, já vím, že přijde den. R: