R: Poslyšte nás, vy dívky něžné, sliby mužů lež provází, jejich láska k vám jak hvězda bledne, v noci září, s jitrem odchází. 1. Muž vypráví příběhy vzletné, přesvědčí vás i láskou svou, pak však odchází, dvoří se jiné, vás nechá být smutkem zlomenou. 2. Já chtěl bych být třeba malým ptáčkem a křídla mít, jak má on sám, faleš lásky vzít a opatřit zámkem a odlétnout s ním k výšinám. R: 3. Láska je zlá i kouzel plná, vždy půvabná, když rozkvétá, proč však uvadá a stářím chladne [: a zrodí pláč, když odlétá? :]