Nadějí

Poutníci

1. Když spí dva odsouzení
   v lukách u hořících klád,
   ten dým a ta tráva je změní,
   než se nadějí, než se nadějí, než se nadějí.

2. Když dva se nepodřeknou
   v noci u mlčících vrat,
   ta tma a to ticho je svléknou,
   než se nadějí, než se nadějí, než se nadějí.

3. Můj most, já vím už, kde je,
   padá a před ním je drát,
   a drát, když skočím, se chvěje
   něžnou nadějí, něžnou nadějí, nežnou nadějí.