Tažní koně

Poutníci

1. Kovaná kopyta tepají zem
   a říjnovým večerem duní,
   čpí jak před pluhem, tak před povozem
   slanou a zpocenou vůní.

2. S poslední brázdou a jak na vlnách
   odvádí beze stínu
   se skřípěním kostí, kloubů a šlach
   svou vznešenou denní dřinu.
R1: Suffolkský ryzák i bělavý shire
    na svých mohutných křídlech s námi
    vlečou svou kládu do setmění
    až na lůžko z hřejivé slámy.
*: Mí tažní koně, pohněte z obou stran
   tím vozem všech koní, zemí, co zvoní dokořán,
   teď je vás míň a míň a rychlostní skříň znamená víc než srdce.

3. Já najdu ti klisničku z pradávných dob,
   a skryji tě s ní už bez nářků a stop
   za křehké a zelené stromy.

4. Aby nás nebavil směšný tvůj břich
   a osmnáct postraňků k tomu,
   a jednou, až svět bude plný těch svých
   temných a studených domů.
R2: Opět se pustíš do světových stran
    a nad šarmem tvým budem němí,
    znovu se opřeš do záblesků bran
    rozkročen nad celou zemí.
*:

5. Stojí jak tanky na vrcholcích hor
   a v bitevní zbroji září,
   staří jak svět, ale mladí jak vzdor,
   s úzkou a pevnou tváří.
R3: Sežeň mi loukotě z dubových dřev
    a planinu skrytou v kouři,
    tažnýho koně a zpěněnou krev,
    věštící velkou bouři.
X: Taky píseň do nocí, než slunce najde cíl
   nad těžkým závojem všech vyschlých pramenů a sil,
   v temných vsích a městech lidí mí tažní koně nocí hřmí
   a burcují své kočí s vlídnou grácií,
   až jednou den se vztyčí a uhasí ten požár svic,
   my půjdem znavení všem těm tažným koním vstříc ...

6.=1.
R3:
*:
*:
*:
*: