Zvony mě do dáli zvou

Poutníci

1. Jezdím sám, nikde nemám stání,
   ví bůh, kde složím hlavu svou,
   život je krátký, chtěl bych domů zpátky,
   i zvony mě do dáli zvou.
R: Zvony mě do dáli zvou,
   zvony mě do dáli zvou,
   zvuk známejch zvonů mě volá zpátky domů,
   zvony mě do dáli zvou.

2. Svý srdce mám u jistý dámy,
   co lez' mně k ní můj kamarád,
   teď pro dvě rány mám Kansas zakázaný
   a musím si na psance hrát.
R:

3. Už cejtím, jak můj koník víří
   prach ulic z dřevěnejch zdí,
   má dívka má svátek, jen v očích má zmatek,
   že jedu si pro lásku k ní.
R:
R: