Na křesle zbyl jen otisk tvůj, něco vonící z vázy, prázdnej pokoj ozvěnou zní, desku pod jehlu dávám. Na návštěvu přišel mi host a ty mi tu scházíš, Karel Plíhal s námořníkem, jeho lodičce mávám. R: Kdepak asi teď seš a jestli taky ti scházím, kdopak tam u tebe je, je hezká aspoň jak já, otoč si prstýnkem, blíž budem si, miláčku můj, jak jsme si slíbili už dávno. co v dopise svádí, svádí k slzám, jinej ses zdál, když láskus mi slíbil. R: Kdepak asi teď seš a jestli taky ti scházím... R: Kdepak asi teď seš a jestli taky ti scházím... Na křesle zbyl jen otisk tvůj, ú-ú-ú, prázdnej pokoj ozvěnou zní, desku pod jehlu dávám.