1. Studený ruce dej, lásko, na mou tvář a ochlaď svět, co musíme tu žít, kdyby tak šlo vytrhat kalendář a nechat čas, co můžem spolu být. 2. Vynechat dny a noci zbytečný, zbytečný proto, že v nich nejsi ty, a ostatní čas ať nazývá se věčným, na věčný časy ať můžem spolu být. R: Procházet svět s tebou, nikdy sám, ruku tvou mít tam, kde má být, klábosit teď, a za chvíli jít k nám, srdce a duši mít tam, kde má být. 3. Poslouchat slova, co nesmí nikdo slyšet, opravdu nikdo, snad jenom ty a já, otevřít okna a tajný přání slyšet, v oblacích tajemství jenom ty a já. R: + srdce a duši mít tam, kde má být ...