1. Lesní moudrost obzor nám otvírá, na bobří hrázi život nám zapírá a chrání před tím, co do očí bije jak blesk, krásný chvíle v měsíčním údolí jsou doktor světa, tady nic nebolí, ledacos je tu včerejšího, podivnej svět. R: Dál táhnem, touha nás prohání, ať chce, jak chce, země se naklání, máme místo na slunci, to je náš ráj, zas noční tmou když, když ohně zaplanou, stíny naše s úctou povstanou, máme místo na slunci, to je náš ráj. 2. Když barvou slunce stromy nalíčí, na brdskejch stráních ešusy zasyčí, svítá, lidi, proto tu není snad zlo, Pajda si s námi potají ochutná, právě vstával, bez nás mu nechutná, svítá, lidi, proto tu není snad zlo. R: R: