1. Pod nosem smích a pod smíchem stud, a pod studem touha, a pod touhou možná jsem já, kde ses tu vzala, ty obyčejná krásná, proč hoříš, když mluvím, tak řekni, co říct se tady dá. R: Víš, ruce se chvějou a nevědí, kam, toužím se dotknout, říct: opravdu mám, až strach mám, jak toužím, abys' mě chtěl, a bojím se chvíle, kdy říct bys mi měl. 2. Jen otevři oči, kdo neměl by rád, když zaklepe láska, hladová u dveří zůstane stát, vždyť nad něhu není, je něco víc, nežli cit, tak poslouchej, jak krásně zní to, když řeknu: mám rád. R: *: Pod nosem smích a pod smíchem stud, a pod studem touha, a pod touhou možná jsem já ...