Chromá kobyla

Radůza

1. Na posledním kilometru
   hnedle vedle bedny s cibulí
   seděl dědek, osud čet´z run,
   ať se holky taky vybulí.
   Jak se na mě podíval,
   popotah´si šle,
   ve vousech se drbal jaký div,
   ale když tu náhle sebou o zem šleh´

R: Mě nosí chromá kobyla,
   jiná na mě, jiná na mě, jiná na mě nezbyla.
   Ať si kulhá do svahu,
   má vytrvalost, srdce, věrnost,
   vytrvalost, srdce, odvahu.

2. Všecky tetky od naproti
   seběhly se trapem v jeden šik,
   klevetějí, hlavou kroutí,
   a koukají se na ten dědkův trik.
   Nač se mordovat máme
   s cizím osudem,
   dříve než ten svůj poznáme,
   na věky tu přece nebudem.

R: Mě nosí chromá kobyla... (2x)

3. Na posledním kilometru
   cibulička se tam kutálí,
   větru větru sertu setru
   dědkovi ať se tam neválí.
   Tetky už si zuby brousají
   na ten jeho flek,
   voklepal se dědek jeden,
   řek: Ale fuj, to sem se ňáko lek.

R: Mě nosí chromá kobyla...
   
   Ba jo