Když zaduly žestě

Radůza

1. Když kapelník notu vzal na macabre valse
   a můj tanečník mě v pase chyt a zmáčk víc, než se patří
   díky, můj příteli, že odvahu vzals
   se mnou hledat vstříc tomu, co jen málokdo spatří


2. Když můj tanečník po sté se mnou obkroužil sál
   a mně došel dech i naděje a part přebraly smyčce
   dík tobě, nepříteli, žes krev mi z žil sál
   touha setřást tě mi pomohla uniknout smyčce

R1: Jen harmoniko zaštěkej vztekle jak čubka
    dokud ti sama neřeknu: "Zastav se, halt!"
    vyrvi mi bolest z žaludku, z páteře, z pupka
    ať vítr vezme ji jak prach z kladenskejch hald


3. Když zaduly žestě a z nich nejvíc tuby
   a Ty mlčel jsi a já slyšela jen ten prokletej valčík
   odpusť mi, Bože můj, co vyšlo mi z huby
   teď vím - je to čest, že nechals mě samotnou válčit

R1: Jen harmoniko zaštěkej...


4. Když zahřměly činely a tympánů kotle
   a můj tanečník chechtal se, až praštěla mu čelist
   díky, můj miláčku, žes nečekal zkrotle
   řekl jsi: "Osud tvůj je i můj, spolu budem mu čelit!"

R2: Jen harmoniko zaštěkej vztekle jak čubka
    ať se to pěkně roztočí, ať to má kvalt
    vyrvi mi bolest z žaludku, z páteře, z pupka
    ať vítr vezme ji jak můj nakřáplej alt