1. Když kapelník notu vzal na macabre valse a můj tanečník mě v pase chyt a zmáčk víc, než se patří díky, můj příteli, že odvahu vzals se mnou hledat vstříc tomu, co jen málokdo spatří 2. Když můj tanečník po sté se mnou obkroužil sál a mně došel dech i naděje a part přebraly smyčce dík tobě, nepříteli, žes krev mi z žil sál touha setřást tě mi pomohla uniknout smyčce R1: Jen harmoniko zaštěkej vztekle jak čubka dokud ti sama neřeknu: "Zastav se, halt!" vyrvi mi bolest z žaludku, z páteře, z pupka ať vítr vezme ji jak prach z kladenskejch hald 3. Když zaduly žestě a z nich nejvíc tuby a Ty mlčel jsi a já slyšela jen ten prokletej valčík odpusť mi, Bože můj, co vyšlo mi z huby teď vím - je to čest, že nechals mě samotnou válčit R1: Jen harmoniko zaštěkej... 4. Když zahřměly činely a tympánů kotle a můj tanečník chechtal se, až praštěla mu čelist díky, můj miláčku, žes nečekal zkrotle řekl jsi: "Osud tvůj je i můj, spolu budem mu čelit!" R2: Jen harmoniko zaštěkej vztekle jak čubka ať se to pěkně roztočí, ať to má kvalt vyrvi mi bolest z žaludku, z páteře, z pupka ať vítr vezme ji jak můj nakřáplej alt