Ještě kotví moje loď v přístavu panna-orel, vyletěl groš vypluju-li, nevím, zda přistanu sedá racek na strážní koš ve hvězdách, v proudech, v mapách se ne, vyznám zved se vítr, bouří, vody se a pad mi orel, zamávám diviznám začíná má Odyssea I když všechny nástrahy odhalím i když znám je z žití, či z knih ať rozběhnu se, a nebo zpomalím nevyhnu se jediný z nich svede mě z cesty Sirény zpěv a když mě vítr přistihne při chybě pošle mě zas na sta mil zpět Vítr, moře, loď a já dávno vím jen má dlaň může otočit příď strachy pláču vysoko v lanoví podej mi ruku, pomoz mi, přijď dej mi aspoň jedinou suchou nit nauč vázat jediný uzel chceš-li plavce bludného roztesknit zvedni mlhu, ukaž mu zem Ještě kotví moje loď v přístavu...