1. Vítr mi hvízdá do uší a já běžím dál a ještě kilometrů víc než dost před sebou mám, jako stroj běžím svůj veliký závod jen proto, abych věděl, jak na tom jsem a cíl je zoufale daleko tam v dálce - za kopcem. 2. Ještě se cítím plný sil a mám chuť se rvát, i já bych na stupínku nejvyšším viděl se tak rád, do spěchu nutí mě vidina slávy, šetři si síly na finiš, jen klid a žádný spěch. R: To běžci dlouhých tratí ví, že platí pořadí v cíli jen, nic není dáno předem, i když vedem s velikým náskokem. Co když nás úprk bezhlavý naopak příliš brzo unaví? To běžci dlouhých tratí ví, že platí pořadí v cíli jen. 3. Ničí mě žízeň ukrutná a žár polední, najednou zdá se mi, že neběžím, že jsem poslední, mám chuť to vzdát, do trávy si sednout, pak ale přece jenom vleču se dál, konečně cíl je tu a já vím, že jsem neprohrál. R: R: + [: to běžci dlouhých tratí ví, že platí pořadí v cíli jen. :]