Mám radost

Rangers - Plavci

   
   
1. Vánek zlaté klasy hladí
   a z dálky září bílé šaty svatební,
   mák s modrou chrpou ladí
   a já na cestě dříve plné kamení.
   Sám v údivu si šeptám:
   Tak tudy jsem chodíval každý den.
   a pak se nahlas zeptám, jak tenkrát zase breptám:
   
   "Mám radost, že jsem zůstal jaký jsem." 
   
2. Vždyť já vím, jak sláva voní,
   kdy slunce chodí spát a hvězdy vstávají.
   Jak cinká postroj koní
   a za letní noci zdi domů sálají.
   Žár měmí barvu slívám
   a když mráz začne kouzlit do oken,
   sníh pláň polí odívá, a tak se kolem dívám,
   mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.
   
3. Nespěchám jak se sluší
   a proč taky, když chci se dobře podívat
   na krásu, která vzruší
   a pak si o ní třeba s dětmi povídat.
   Objevit kytku v lomu
   prásknout sebou pod na holou zem.
   Přemýšlet, jak z vás teď komu prozradit, že díky tomu,
   mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.
   
   Přemýšlet, jak z vás teď komu prozradit, že díky tomu,
   mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.
   
   Mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.