1. Času díž přetéká, portýr mříž odmyká, porta v pantech skřípe, otvírá se, nikdo ať nemešká, pojďte blíž, pojďte dál, kdo s sebou smutek vzal, na hřebík ho pověsil, hned se smál. R: Škatuli má každej z vás a v ní sny zamčený, jednou za rok najde klíč ztracený, ó jé, jedenkrát každej z vás jim uzdu povolí, jedenkrát za rok ví, co je v ní. 2. Pro ty z vás, kdo náhodou smutek doma nechali, dobrou náladu jim opatříme, nic ji nezkalí, pojďte blíž, pojďte dál, chuďas boháčem se stal, neboť když mu bylo nejhůř, tak se smál. R: R: + jedenkrát každej z vás jim uzdu povolí, jedenkrát za rok ví, co je v ní.