R: Půjdem za sedmero řek a za sedmerý stín, tam, kde neplatí se nájem, přejdem sedmerý háj, pak poznáme ten kraj, a tam věčné léto najdem. 1. Mám v tom kraji svou horu kouzelnou, můj táta, děd ji znají, snad už za deset nebo za sto let jí někdy jméno dají, pod tou horou je rohů hojnosti pro všechny, v září, v máji, a kdo chuť má, ať se nezdráhá, ať s námi si o ní zazpívá, v tom věčné léto najdem. R: 2. Kdybych náhodou cestu zapomněl, to smíte mít mi za zlé, snad jste příhodu s horou kouzelnou nebrali zcela vážně, kdyby někdo z vás tuhle horu znal, ať nemá to jen za své, a když chuť má, ať se nezdráhá, ať s námi si o ní zazpívá, v tom věčné léto najdem. R: R: + věčné léto najdem ...