Menu
A+ A A-

Vysočina

Rangers - Plavci

Kapo 2
   
R1: Já vám to, pane, povídám, na ranní vítr teď čekám
    ať vypráví mně, jak se toulal nad ní. 
    Snad vinen je pohár, co leží tu, že vítr v ranním přeletu
    mně voní, hm, voní, Vysočinou, Vysočinou.
   
R2: Za mnou poštovní vůz dlouho míle krájí, dálkou zrozenou nemoc posílí jen, 
    s ní prchají léta, odplouvá mládí, lék mně v šatě nočním nabídl sen. 

R3: O tom, že na horách se mlha k útoku dolů řadí,
    jak potok loukou pádí si nechám zdát. 
    o lesním přístřešku, kde v měsíčním lesku vítr bloudí, 
    v rose studící, o toulce vonící Vysočinou, Vysočinou. 
   
R2: Ráno každý sen, i ten tulákův slunce ruší, pak na tisíc ozvěn noční děj stále má.
    Jednou odešel a teď  dálku denně krátí, Vám prozradím: ten poutník, to jsem já.
   
R3: Na známou stanici můj vlak se brzy vrátí, tam si kolejí špásem do polí jen tak sáh.
    Zpomalí útlé vlákýnko páry, až stojí, oči zapíjí, setkání s Vysočinou, s Vysočinou.
   
R1: Proč vám to, pane, povídám, když vítr líp to řekne sám,
    co je za kolejí, která v trávě končí,
    jen počkejte se mnou chvíli tu na vítr v ranním přeletu
    jak voní, hm, voní, Vysočinou, Vysočinou 
    Vysočinou, mojí Vysočinou.

Login or Register


Nejrychleji a nejpohodlnějí se přihlásíte pomocí Vašeho účtu na Facebooku. {JFBCLogin}