Zas jednou za sto let Je můj podmořský svět jako krasohled dnes naposled Zas dýchám z plných plic jsem vítr plachetnic jestli zmizíš, tak nebudu už nic,už nic Den potápí se níž, svému konci blíž víš zmizíš, už se nevrátíš R: Mě to dochází, jsi mého slunce štěstí co mě provází Tak mě napadá, jsi vlastně slunce mý co na východě vychází i zapadá áá... Zas jednou za sto let Je můj podmořský svět jako krasohled dnes naposled Zas dýchám z plných plic jsem tichem blýskavic jestli zmizí, tak nebudu už nic Den potápí se níž, svému konci blíž zmizíš už se nevrátíš R: Mě to dochází, jsi mého slunce štěstí co mě provází Tak mě napadá, jsi vlastně slunce mý co na východě vychází i zapadá... (mezihra) R: Mě to dochází...