Doktor pravil: Zanech zpěvu, zpěváku a neuváděj lidi do zlých rozpaků Patříš k bláznům, kteří ještě v něco věří Nevěř ani sobě sám. Já jsem doktor, já to znám Chemik zvolal: Píseň? Ta se pojí s čím? Jestli s ňákou vírou, tak tu nezměřím K čemu chovat víru, která nemá míru? A nevěř ani sobě sám. Já jsem chemik, já to znám Filosof řek´: Zahoď flétnu do žita Tvá hudba je prostá, doba složitá Ve složité době - nevěř ani sobě Nevěř ani sobě sám. Ja jsem docent, já to znám R: Bili do mé víry, až jí dobili už s tou flétnou tleje někde v obilí A já Dodplul na parníku, osvobozen od zlozvyků Nezdržován vírou, mírně opilý Pak však přišel příval, do moře mně splách´ V očích slaná voda, v srdci krutý strach Tehdy spatřím na hladině kráčet jako středem síně muže který volá: Vykroč po vlnách! Řeknul: Smrt už svírá strašné klepeto Rád bych sebral kuráž , ale nejde to Víra v mocné síly obrostla mi býlím Nevěřím už sobě sám, jen to chápu, jen to znám.