Menu
A+ A A-

Pohlednice

Robert Křesťan

1. Z cest mých po světě se vracím moje lásky
   v botách z Mexika a v blůze z Valencie
   jež se přimyká jak prsty světlovlásky
   k mojí hrudi tam kde temně srdce bije
   Sklenku z Place Pigalle a snítku manzanity
   jak jen pršelo jak hořely mi líce
   bylo přetěžké v slova změnit city
   a všechny krásy světa vplést do pohlednice
R: Včera navečer mne objímala žena
   ale znělo to jako když potápí se loď
   a pak zmizela a s ní barva neproměnna
   kde se skrýváš družko hadů
   krásná prý neznámá
   snad v sklepích Stalingradu
   v bílých zdech Alama?
   Jen pojď
   Z cest mých po světě se vracím zase domů
   plný tequily od Tehuantepecké šíje
   sám a opilý a nepodobný tomu
   kdo si čechrával svá pírka ironie
   Křížek z kláštera tam na Athoské hoře
   srdcem v Cles a duší ve španělské botě
   kdy mi nesmírné a nenechavé moře
   je jen průvodčím vší touhy po životě
   Včera navečer jsem zamknul na petlici
   to že nikomu nic není do mé samoty
   jen jedna píseň pořád cloumá okenicí
   tenkrát v krčmě v Nikopoli
   nebo snad v Samaře
   mi ji voják s bílou holí
   vykřičel do tváře
   Bude noc - Amiens se barví dozlatova
   píšu o loďkách na slavné řece Sommě
   přitom netuším zda veškerá ta slova
   nejsou jen pochybnosti o tobě a o mně A ty?

Login or Register


Nejrychleji a nejpohodlnějí se přihlásíte pomocí Vašeho účtu na Facebooku. {JFBCLogin}