1. To ráno se zdálo jak největší z dárců jediný blázen těch chvil bohužel není to málo když karneval starců ještě tu tančil a zněl R: Ten sbor bledých pánů už přechází řeku ta hladí jak listí co na klíně mám chci zůstat v tom ránu až do konce věků zpívat a rozbít se tam 2. To ráno se chvělo jak hospodský dveře když uvnitř se zpívá, pije a jí jen zpocený tělo a klíč k nedůvěře z nocí mi přebývají R: R: R: R: