Váš dům šel spát, vyšlo hvězd jako kvítí ten dům je hrad a v něm poklad mám. Váš dům šel spát, jenom tvé okno svítí, já zůstal stát, s oknem rozmlouvám. Ještě nežli půjdu domů, musím se ti přiznat k tomu, že mu tuze závidím, vždyť to okno,okno tvoje vidí tobě do pokoje, když já už tě nevidím. Váš dům šel spát, okno však vyřídí ti, že mám tě rád a že vzpomínám.