Jaro

Samson

1. Kam letí mraky, kam spěchají ptáci,
   to ví jenom vítr, co pírka jim ztrácí,
   a básníci po ránu nesmělí,
   v podkrovích hnízda a v kalužích žáby,
   i dívky, co čápy a vránu k nám vábí,
   po jedné krátké noci dospějí.
R: Je jaro, je jaro a kvetou podběly,
   všechny pěkně vzalo a honem někam odjeli,
   odložím svoje starosti k ledu,
   ať škarohlíd má svou škaredou středu,
   já světím svoje modrý pondělí.

2. Kdejakej moula je vážnej jak v lednu,
   sám sebe si váží a supluje vědmu
   a o životě vlastně houby ví,
   pořád by žvanil a bůhvíco řešil,
   když padlej jseš na hlavu, klidně si zešil,
   totiž, milej zlatej, já vím svý.
R: