1. Kam letí mraky, kam spěchají ptáci, to ví jenom vítr, co pírka jim ztrácí, a básníci po ránu nesmělí, v podkrovích hnízda a v kalužích žáby, i dívky, co čápy a vránu k nám vábí, po jedné krátké noci dospějí. R: Je jaro, je jaro a kvetou podběly, všechny pěkně vzalo a honem někam odjeli, odložím svoje starosti k ledu, ať škarohlíd má svou škaredou středu, já světím svoje modrý pondělí. 2. Kdejakej moula je vážnej jak v lednu, sám sebe si váží a supluje vědmu a o životě vlastně houby ví, pořád by žvanil a bůhvíco řešil, když padlej jseš na hlavu, klidně si zešil, totiž, milej zlatej, já vím svý. R: